Zpravodaj

Na této stránce naleznete archiv našich zpravodajů – tedy sepsané společné zážitky 🙂


Soustředění Přípravného sboru Coloreton


Podzimní soustředění Koncertního sboru

Den první – dojeli jsme, jasná zpráva!

Cesta sem byla nekonečná. Během cesty zaznělo „Už tam budem?“ tolikrát, že už paní klavíristka, ani paní sbormistryně nevěděly, co na to mají říct… Holt viděly, že navigace pana řidiče mu radí cesty, kam se autobus údajně nevleze, a tak pan řidič musel veškeré nabízené trasy objíždět, a tak minuty a hodiny nabíhaly… Tak tak jsme stihli večeři – ale paní kuchařky nám připravily výborné špagety, pochutnali jsme si, všichni se ubytovali. Bydlíme v jiném pavilonu než v létě, který pokračuje do 1. patra po schodech nahoru – to je prý úplně nejlepší! Ale nahoře jsou jen 3 pokoje, takže tam nemohou být všichni. Začalo tedy vyjednávání ze strany některých sboristů na téma prohození pokojů z přízemí do patra. Bohužel žádné změny neděláme, co je psáno, to je dáno, jednou rozděleno, jednou ubytováno, pak již nezměněno.
I když nás cesta hodně zmohla, večer jsme si stihli zazpívat! Pro některé nové, pro některé staré známé melodie.
Na prolomení ledů jsme si zahráli hru v kruhu (Hejá) a z léta převzatá tradice „Dobrú noc, má milá“ nám zůstala. Kolem klavíru jsme se shromáždili k zazpívání si na dobrou noc a teď už jsou všichni zalezlí v pelíšku.
Večer k nám přibyla nová posila týmu vedoucích – Dominik Velek, výborný violoncellista, skvělý muzikant, který také rád jezdí jako pedagogický dozor na sborové akce. Jsme rádi, že ho tu máme, těšíme se na zítřek!
_____________________________

Den druhý – zpíváme o sto šest

Po snídani jsme nastoupili do auly. K údivu všech se nezačalo hned zpívat, ale paní sbormistryně s celou partou zopakovala známé oblíbené Hejá a poté přidala další aktivity na koncentraci a spolupráci, ale také na seznámení a vnímání skupiny. Máme tady totiž spoustu 1. ročníků – nových dětí, kterým byla přidělena sborová maminka, která se o ně celý školní rok bude starat, aby se nové děti neztrácely a necítily se jen tak hozené do vody. Hráli jsme např. zrcadla – což je hra na napojení ve dvojicích i na koncentraci.
Všechny velmi zajímalo, z jakého důvodu mají mít 2 lahve. Na to jim byla dána odpověď, že do ní budou určitým způsobem bublat. Dominik s Tomášem přivezli trubičky (neboli „bublátka“), a tak Majda Štifterová pojmenovala tuto aktivitu „bublací tajnost“, protože si nikdo nedokázal představit, jakým způsobem to bude probíhat. (viz foto) Bublátka, hry, dělené zkoušky, zkouška party HIC – toť naše dopoledne. Na oběd řízek s bramborem a pak povinný klid a odpočinek.
Hodně s dětmi dnes pracoval Tomáš, který dětem předává kus své profesionality – inu, Tom je zde jako velmi multifunkční článek týmu.
Odpoledne jsme aktivity přesunuli ven. Spojili jsme seznamovací hry a hry na soustředění, hráli jsme je ve 3 skupinách, které se neustále proměňovaly (aby se děti co nejlépe navzájem poznaly) . Před svačinou jsme ještě stihli zpívat, dát spoustu věcí dohromady, následovalo tedy zasloužené osobní volno.
Na večeři jsme dostali rizoto s červenou řepou (paní klavíristka si šla dokonce přidat – tak dobré to bylo!) a po večeři jsme se sešli v aule a zazpívali jsme si ovocný kánon a indiánský kánon – rozprostřeni po celém prostoru auly – moc hezký zážitek jak pro děti, tak pro vedoucí.
Děti si vyprosily diskotéku, a tak Dominik zprovoznil projektor a diskotékovou základnu a s Tomášovou pomocí celou akci pro děti nachystali.
Příjemně unavené vytancované děti ulehly s úsměvy na tvářích.
_______________________

Den třetí – naměřeno na vteřiny

Po včerejší diskotéce dnes ráno nastalo dost náročné vstávání. Zkrátka sbory a sborová soustředění nejsou jen o tom samotném zpívání, dají dětem do života spoustu cenných zkušeností – např. „když chceš večer pařit, musíš pak ráno umět fungovat.“ Děti se na diskotéce večer velmi bavily, ale byla potřeba, aby v neděli ráno byly schopné zpívat.
Paní sbormistryně se rozhodla na zpívání jít prvně klidně, ať se děti probudí i fyzicky, i hlasově, zopakovali jsme si zrcadla s chůzí v prostoru, ale pak se zařadilo i energické rozezpívání, které téměř všechny děti znají z našeho YouTube kanálu. Vše s pomocí naší nové hlasovkové pomůcky – bublátka. Bublátko a flaška 0,5 l bude nyní povinnou výbavou každého člena Koncertního sboru i na každou normální všední sborovou zkoušku. 
Dopolední zkouška dopadla na výbornou, v přestávkách se děti balily a chystaly si koncertní oblečení na odpolední výstup.
Před obědem proběhlo slavnostní pasování a přijímání nových členů (našich 1. ročníků) a oficiálně jsme pasovali také ty, kteří k nám přišli během koronavirových časů a nemohli si tedy tento rituál zažít a užít.
Děti byly pasovány hudebním mečem – tedy smyčcem – a jejich sborové maminky jim předaly novou sukni koncertního sboru – modrou či stříbrnou. To vše za doprovodu fanfár zakončeno naší českou hymnou – jak už to tak u slavnostních aktů bývá 🙂
Paní kuchařky nám připravily slavnostní nedělní oběd – vývar a svíčkovou – netušíc, jak moc nám to zapadá do programu a plánu naší slavnostně laděné neděle. Po obědě jsme měli všichni sraz v koncertním oblečení a odzpívali jsme nádherný povedený koncert našeho soutěžního repertoáru. Po skončení se děti stihly ještě vyfotit ve slavnostním a pak už tu pro nás byl autobus.
Cesta zpátky byla snad ještě náročnější než to ranní vstávání! Pan řidič nás vzal oklikou přes různé vesničky, abychom se vyhnuli všem kolonám, avšak nejspíš se řídil heslem „Je to sice dál, ale o to horší cesta!“. Cesty se vinuly různými útvary od spirály přes kruhy až po takové… sinusoidní křivky. A tak se stalo, že naše spořádané děti, které vydrží opravdu hodně, zbledly a hromadně postupovaly do předních sedaček. Paní sbormistryně rozdala zbytek kinedrilů a žvýkaček, které v lékarničce našla. Ani to nepomohlo, v autobuse nebyl žádný vzduch. Poprosili jsme pana řidiče, jestli by mohl na pár minut zastavit, že jedeme už opravdu dlouho a děti potřebují vzduch a prodýchat se, tím pádem by to mohlo zabránit „živelné katastrově“.
Pan řidič hodně spěchal do Prahy, ale řekl, že teda na 5 minut nám zastaví někde u cesty. Po krátké pauze se všichni uklidnili a mohli jsme pokračovat v cestě. Jsme v pořádku doma, živí, zdraví, unavení, ale snad příjemně.
Velké díky patří naší mužské sekci: Tomáši Stančekovi a Dominiku Velkovi, kteří neváhali a ve svém volném čase vyrazili s námi a starali se o děti jako o vlastní, zařídili, co bylo třeba, byli skvělou oporou týmu vedoucích, ale také dětem.
Velká omluva letí Andulce Lahodové a Máří Kratochvílové, kterým jsme v tom frmolu zapomněli popřát – my o všem víme, moc se omlouváme, vše napravíme na čtvrteční zkoušce!
Těšíme se tedy na brzkou viděnou! Pod článkem se nyní pokochejte bohatou fotogalerií.
Hezký zbytek neděle!


Letní soustředění Koncertního sboru 2021

Den první

Drazí naši nejmilejší,
v pořádku jsme dorazili na místo! Sice s elegantním dopravním zpožděním, ale jsme tady, hurá!
Po ubytování a vybalení jsme se rychle jali zpívat – začínáme pěkně zostra a rovnou. Děti se navzájem seznámily pomocí úvodní hry s míčky a pak se rovnou naučily polyfonní dvojhlas lidových písní Andulko, mé dítě a Na bílem dvoře sedláček oře. A jak jim to jde – jedna báseň! (Nebo jedna píseň…? Tedy vlastně dvě písně.)
Během odpoledne nás zachránil Tomáš, který po zjištění, že máme až večeři bez předchozí svačiny, neváhal a nasedl do svého běloskvoucího vozu a přivezl na svačinu banány a jablka, aby nám neomdlely hlady ani děti, ani sbormistryně.
Na večeři jsme dostali rýži s krůtím masem a kari omáčkou, vege verze – rajská s paprikovým luskem. Opravdu tady skvěle vaří, skutečně jsme si dobře pochutnali.
Po večeři děti dostaly volno a prostor pro vyzkoušení místní in-line zóny pro brusle, koloběžky i jiná přivezená vozidla a obhlédly si terén areálu – a že měly co dělat! Místní areál je opravdu veliký, mají kde si pojezdit nebo si třeba udělat procházku kolem budovy.
Po večeři nám přijeli další spoluzpěváci (z tábora na tábor… jsou to děti na roztrhání), těšili jsme se na ně – jejich kamarádi na pokoji už po nich nesmutní a jsou pospolu.
Začal večerní program – představení celotáborové hry a rozdělení do týmů.
Matka Země už si chce vzít taky někdy volno! Je už unavená z věčného vládnutí celé naší planetě, a tak povolala své tři živly – Oheň, Vodu, Vzduch – aby se utkaly v souboji o to, kdo může Matku Zemi zastupovat po dobu její dovolené. Živly si k sobě povolaly pomocníky z řad sboru Coloreton – což je určitě ta nejlepší volba a už zítra se dozvíme, v jakých disciplínách prokáží své kvality!
Večer si vytvořily své pokřiky a rituální pozdravy ze kterých můžete vidět malou dokumentaci ve fotogalerii.
Dobrou noc!
SM, KS, A-ML, TS
_________________________________

Den druhý

Dnešek je ve znamení vody – tedy i rozcvička byla ve znamení vody, ačkoliv Voda se jí neúčastnil(a), aby se nepřivolal déšť, který dnes předpověď hlásila. Rozcvičky se ujal Oheň se Vzduchem (sbormistryně se slečnou doktorovou) od bublání potůčku až po tekoucí řeku jsme rozpohybovali naše těla a zurčili na snídani.
Na sborové zkoušce se udělala spousta práce – umíme nový kánon Magnificat (takže latinsky!) a lidovou písničku Muzikanti, co děláte – což už je, vážení přátelé, opravdu dvojhlas. Tak šikovné děti tady jsou, že to obojí za dopoledne zvládly.
Následovaly venkovní živelné aktivity. Za úkol měly týmy vymyslet dopis pro Matku Zemi, ve kterém měly vypsat, proč by se zrovna jejich živel měl stát tím jejím zastupujícím a toto klání vyhrát. Ale samozřejmě to nebylo jen tak, objevilo se hned několik háčků! K dispozici byla abeceda, kde každé písmenko mělo určitý počet bodů (tzn. písmena jako Q, W…. byla za více bodů než např. A, E, J,….), a tak se v týmu muselo myslet také na to, aby po sečtení hodnot za všechna napsaná písmena získali co nejvíce bodů. Háček číslo 2) bylo samotné psaní dopisu „na čisto“, kdy tým musel vždy vyslat jen jednoho na druhý konec hracího pole, kde byl připraven papír a vyslaný jedinec mohl napsat jen jedno jediné písmeno a pak si předat štafetu a běžel další s následujícím písmenem. Přibližně v polovině hry, kdy by nikdo háček nečekal, se však v dopise udělala dělící čára, týmům se rozdaly nové abecedy – od tohoto momentu už se bodovalo jinak – obráceně. Mozky se zavařily, ale děti dopisy rychle přepsaly podle nového bodování během pokračování hry.
Na oběd byl řízek, u obrovské většiny dětí zabodoval a všichni zbaštili, co se dalo.
Po odpoledním klidu za námi dorazily další zpěvačky, naše nejstarší posily, a hned jsme je zapojili do našich týmových her, protože jsme využili našich vodních zapeklitých úkolů ke zvlažení ve vedru, které dneska zavládlo v našem střelskohoštickém živelném království.
Úkolem týmu bylo zachránit co nejvíce vody – vodou se hodně plýtvá, a tak musíme ukázat, že my vodou umíme šetřit. Ve třech různých obtížích se týmy pokoušely dokázat, kdo zachrání více vody. V řadě za sebou se zavázanýma očima přelévali vodu tomu za sebou z nádoby do nádoby. Kdo ušetřil v daném kole nejvíc, vyhrál.
Nejvíce se dnes dařilo týmu Vody – taky kdo jiný, byl to jejich den! Ostatní živly poznamenaly, že už se těší, až bude ten jejich, že prý ten den určitě vyhrají oni. No, uvidíme, jak to všechno dopadne!
Před večeří jsme stihli nový hit – Tomorrow z muzikálu Annie, písničku pro nás upravil náš Tomáš (Voda), tak za horka rovnou z tiskárny letěla přímo k nám do rukou.
Po těstovinovém salátu byly děti vypuštěny ven na svá vozítka a další přemísťovače a večer po vyhlášení her ještě všichni dostali šanci získat další drahokamy Matky Země do svého týmu! Týmy se utkaly v Živelném kufru – jeden z týmu ostatním vysvětloval (a v dalším kole předváděl) slovo, které mu bylo zadáno. V této výzvě zvítězil Vzduch.
Na dobrou noc Dobrú noc má milá kolem klavíru a do peřin! Zítra nás čeká nácvik trojhlasu, tak ať jsme pořádně odpočati.
Pac a pusu z Hoštic!
SM, KS, A-ML, TS
_________________________

Den třetí

Horký, energetický, planoucí – takový byl náš začátek dne. Dnešnímu dni vládl oheň. Ráno jsme začali taneční rozcvičkou, poté se děti svižně rozběhly na snídani a se stejnou chutí také na sborovou zkoušku. Zpíváme širokou škálu cizokrajných písní – broadwayský muzikálový hit i brněnskou lidovku! Poprvé jsme dnes okusili trojhlasou píseň – a jde nám to!
Super hlasovku dnes dělala paní Lahodová (matka Země), která nám tady celé soustředění pomáhá jak se zpíváním, dělenými zkouškami, tak s táborovou hrou – jsme moc rádi, že ji tu máme!
Oheň zahájil několikadenní hru „Země je láva“, kdy po tomto zvolání se nikdo nesmí dotýkat země.
Přijely poslední posily – některé až z druhého konce republiky. K dospělákům přibyla další živelná rodina – děda Oheň a babička Země.
Oddíly se utkaly ve hře Ohnivý míč: míč se nesměl dotknout země, ani nesměl nikomu zůstat dlouho v rukou. Na to, že se pracovalo s ohnivým míčem hru opět ovládla voda a získala 3 drahokamy, jedno vítězství (a dva drahokamy) získal vzduch, oheň si ze hry odnesl drahokam jeden.
Po obědě dostaly týmy čas na nácvik scének (předváděny večer) na téma „proč by zrovna náš živel měl být zástupcem Matky Země“.
Každý si vylosoval slova, která se ve scénce musela objevit – jedno zvíře, jeden „povrch země“, jeden přírodní jev.
Princezna na žirafě, živly uvězněné ve velrybě, sopečný požár, topící se ptakopysk, žirafa hasící požár svými slinami – toho všeho jsme byli svědky. Avšak během celého tohoto líčení bylo vše doprovázeno hustým deštěm a průtrží mračen – to znamená, že byl večerní táborák v ohrožení! Naštěstí zpěvem jsme si přivolali sluníčko a na večer se mraky jako kouzlem rozplynuly. Proto nás večer čekal vytoužený táborák – i s variantami pro naše bezlepky a vegetariány, které vypadaly dost strašidelně, tak jsme jim zajeli ještě pro sýr, aby se holky najedly, když špekáčky nemůžou. Díky dědečkovi Ohni a babičce Zemi (rodičům paní sbormistryně) šla organizace večera mnohem lépe a taky jsme měli úhledně poskládané ohniště (viz fotogalerie pod článkem pozn. redakce)
Dobrú noc má milá u ohně měla krásnou atmosféru a unaveni po celém dni padáme do postýlek.
Všichni srdečně máváme domů!
SM, KS, A-ML, TS
___________________________

Den čtvrtý

Vzdušný den si žádal rozcvičku pouze protahovací a rozdýchávací. Všichni jsme potřebovali vydechnout, a tak klidné probuzení přišlo vhod.
Dopoledne jsme stihli hlasovku s Aničkou Lahodovou (viz foto) a zopakovat naše naučené lidovky. Pak jsme se přesunuli ven – nutno podotknout, že předpověď hlásila silné nepřetržité deště a bouřky, tedy dnešní slunečný den (a jeho 27 stupňů) jim všechno vyvrátil a na předpověď už nespoléháme. Jen si vyzpíváváme sluníčko! Venku oddíly hrály foukací štafetu – jejich úkolem bylo ze svého stanoviště na další odfoukat kuličku. Každému oddílu zvlášť se měřil čas, a tak tým s nejkratším časem (dnes Oheň!) vyhrál dnešní den.
Naše soustředění je také plné velkých událostí – například dvěma našim zpěvačkám vypadl zub, a tak Cilka se Sakurako čekají zoubkovou vílu – tak třeba přiletí… 
Před obědem jsme si troufli ještě rozdělat nejsložitější skladbu letošního soustředění, se kterou se děti velmi odvážně perou, ale až si v ní budou více jisté, bude to pecka!
Po odpoledním klidu nás opustila naše Matka Země – jela na dovolenou a nechala nás pracovat na rozhodování o nejlepší živel samotné. My paní Lahodové moc děkujeme za to, že s námi strávila soustředění – spoustu jsme se toho od ní naučili (všichni!), byla to obrovská inspirace a úžasná Matka Země. Jak jinak děkovat, než písní – proto se svolala tajná akce „píseň pro Matku“ a na melodii naší oblíbené lidovky Muzikanti, co děláte jsme zpívali děkovný text naší Aničce.
Mávajíce Matce Zemi jsme i my dnes vyšli z areálu, a to do obchodu. Cestou zpátky jsme se stavili v kempu na limonádu (a jen tak v klidu posedět) a prošli se zpátky do našeho areálu. Po návratu na nás čekala svačinka a po chvilce volna děti hrály výzvu v přeskocích přes lano, která bude pokračovat ještě zítra. Nejlepší skokan úterka je Kira, která zvládla 50 přeskoků, Isabela se Stelou skončily těsně za ní – více než 30 přeskoků přes velké lano! Před večeří jsme stihli ještě dát dohromady naši dnes rozdělanou novou skladbu a pelášili jíst. Večer nás čekala spousta aktivit a vyhodnocení soutěží. Na přání jsme do večerního programu opět zařadili Kufr (hádání slovíček vysvětlováním a pantomimou), aby si živly mohly napravit skóre ve sbírání krystalů Matky Země. Nakonec Dobrú noc, má milá…
Tak i Vám Dobrú noc, naši milí. Už se na Vás moc těšíme!
SM, KS, TS
_______________________________

Den pátý – Den Země

Ráno děti vedoucí překvapily žádostí o taneční rozcvičku, a tak si ji vymýšlely samy na místě (učíme se improvizaci) a střídaly se po jednom tanečním prvku. Oslavili jsme také narozeniny našich talentovaných zpěvaček Evičky (13) a Sofie (10). Na zkoušce se dále opakovaly skladby, které už nám byly za celý týden známé, a nakonec jsme ještě stihli další trojhlas – lidovou písničku v úpravě M. Raichla Vyletěli dva holoubci. Byla to hurá akce, ale my jsme se to (hurá!) naučili a celé dopoledne už jen dopilovávali detaily a ladili.
Dopoledne ještě byla možnost soutěžit o osobní bodíky (kamínky) za skákání přes velké lano nebo přes švihadlo. Pro starší děti byl limit 40 přeskoků, aby kamínek získaly, pro mladší 25 přeskoků. Musely být plynulé a bez zaseknutí. Komu nešlo skákání přes švihadlo, toho zkoušeli vedoucí přesvědčit o tom, že skákat přes velké lano (kterým dospěláci točí) je mnohem jednodušší, protože se soustředí pouze na skákání. Skokanem dne „z nuly na sto“ se stala naše Anežka, která původně nepřeskočila vůbec, ale po chvíli dala skoro 20 přeskoků nepřetržitě! Sborový rekord trhla už včerejší nejlepší skokanka Kira, která zvládla přeskoků 200 (slovy dvěstě) .
Po areálu se tyto získávané kamínky poschovávaly a táborníci měli možnost je po cestě na zkoušku/ze zkoušky najít. 5 osobních kamínků mohou vyměnit za velký drahokam Matky Země pro svůj tým. Vypuknul obrovský lov na šutříky, který (k údivu vedoucích) vzaly útokem hlavně naše starší zpěvačky.
Děti během týdne měly možnost získat kamínek taky za pěvecké dovednosti nebo znalosti z hudební teorie. Nejlepším sběračem kamínků se stala Isabelka, která jich nasbírala víc jak 20.
Venku bylo zataženo, ale i přesto jsme šli rádi ven (bylo docela teplo), děti měly chvilku osobního volna a pak jsme si dali společně oblíbenou hru Ride ride ride my pony, kterou si zamilovaly i naše přípravkové posily!
Odpoledne (samozřejmě kromě zpívání) čekal děti vědomostní kvíz na téma životního prostředí a třídění odpadu, který vyplňovaly v týmu. Celotáborová hra začala být napínavější, když Vzduch začal dorovnávat dva vedoucí týmy. Bude to napínavé! (viz foto naší tabule v galerii – pozn. redakce) Pokračovali jsme opět ve zkušebně na dělených zkouškách a pak zase všichni společně. Vzhledem k tomu, že nám počasí k večeru přálo, šli jsme si ven zahrát další sadu kolektivních her a otevřeli jsme náš venkovní fotokoutek. Někteří zpěváci museli, bohužel, už odjet. 😦 Připravili jsme jim rozlučkový program, předali diplomy a množství krásných cen za skvěle odvedenou práci. Loučení s částí naší party bylo velmi emotivní, o to více jsme všichni natěšení jet na další takové soustředění v celém termínu a snad se všemi zpěváky. Den se blížil ke svému konci a nemohl táborový program skončit jinak než diskotékou. Zpívali jsme si, tančili jsme náš osobní „free stajl“ ale také jsme si užili spoustu tanečků podle hry Just Dance. Na přání pak v rožku improvizovaného tanečního sálu naše slečna doktorka Suša malovala na přání obrázky na obličej, čehož někteří velmi rádi využili. Lehce jsme protáhli večerku, a i přestože jsme byli rozjaření a rozhicovaní z celovečerního tancování, zklidnili jsme se před spánkem zpěvem Dobrú noc má milá (v naprosté tmě), popřáli si dobrou noc a pomalu začali balit kufry. Už se těšíme domů na své postele, zároveň ale všichni cítíme, že se nám bude stýskat a nebude se nám chtít odjíždět. Tak hurá do říše snů a zítra na viděnou.
SM, KS, TS
_________________________

Den šestý – Den odjezdu

Dnes ráno jsme měli posunutý budíček kvůli včerejší diskotéce. Poté nastala největší výzva – balení! Někteří zpěváci na to potřebovali hodinu, jiní rekordmani to zvládli za 7 minut. Vyklidili jsme se z pokojů a naklidili se do zkušebny, kde přišla druhá výzva – zopakovat vše, co jsme se naučili. Na závěr zkoušky jsme si udělali koncert sami pro sebe a dvě audiovizuální zařízení. Záznam z nich brzy naleznete zde na stránkách a na našem YouTube kanále. Po mini koncertu jsme se pustili do vyhlašování výsledků velké táborové hry. Výsledky byly velmi překvapivé. Favorité celého týdne (tým Vody) po posledním sečtení všech bodů získal bronzovou medaili. Tým Vzduchu, který ze začátku nebyl favoritem na vítěze, po posledním sečtení získal stříbro. Vítězem táborové hry se stal tým Ohně. Vedoucí v čele s paní sbormistryní udělili speciální ceny nejlepším zpěvákům, oporám sboru, a také nejodvážnějším dětem. Speciální ocenění získali také nejlepší hledači kamínků, nejlepší uklízeči pokojů, sportovní rekordmani a dokonce byla udělena cena nejlepší břišní tanečnici. Po dobrém obědě jsme se přemístili do autobusu a bez nehod a v pořádku dojeli zpět do Prahy. Tam nás čekali naši nejmilejší, kterým jsme společně zazpívali a rozešli se domů.
I když nám vzniklo určité pořadí ve výsledcích velké táborové hry, živly nejlépe fungují všechny dohromady a každý má své místo a úkol. Když jsme začali táhnout za jeden provaz, ukázalo se v průběhu tábora, že toho dokážeme nejvíce společně. Děkujeme Anně-Marii Lahodové, paní doktorce Kláře Sušilové a Tomáši Stančekovi, kteří se z lásky k dětem a sborovému zpívání rozhodli strávit s našimi dětmi týdenní soustředění ve svém volném čase.
Přejeme Vám všem krásný zbytek léta a v září se těšíme na viděnou v ZUŠ a na víkendovém soustředění!


Our fish is responsibly caught from sustainable sources.

%d blogerům se to líbí: