Rok 2024

____________________________________________________________________

2024

Letní soustředění Koncertního a Přípravného sboru Coloreton 2024

6. a 7. Den

Na mapě je jasně vidět, že se blížíme k cíli – k jeskyni, kde by se mělo nacházet Srdce ostrova. Hned po sborové zkoušce proto Ostrov otestoval kvality našich soutěžících. Po areálu byla rozmístěna 4 stanoviště. Na jednom z nich musel celý tým udržet nohama lavor s vodou. Důležitá byla spolupráce a komunikace. S komunikací a s pozorností museli přijít ke stanovišti s barevnými lahvemi, které museli seřadit úplně stejně, jako tomu bylo ve spodním patře – to jim ale bylo skryto. Každý soutěžící měl jeden tah, ve kterém mohl vyměnit dvě lahve. Po 1 tahu dostal kmen informaci, kolik lahví je správně. Nevěděli ale, které to jsou. U celé disciplíny se jim měřil čas a museli být velmi pozorní, které lahve vyměnili a které jsou na svém místě. Dalším stanovištěm byl vědomostní kvíz. Nejzapeklitější byla otázka, kdo je autorem knihy Povídání o pejskovi a kočičce a vymyslel také slovo „robot“. Většina odpověděla Karel Čapek. On to ale byl Josef Čapek (ten to slovo vymyslel, ale Karel ho poprvé použil v díle R.U.R., pozn. redakce) jediný kmen, který na tuto otázku odpověděl správně, byl tým bílých škorpiónů – konkrétně Tóňa Heřmanová (ta také na konci tábora dostala speciální diplom za důvtipnost :) ) Posledním stanovištěm byl běh slalomu mezi stromy. Cílem bylo vyhrát co nejvíce disciplín, mít co nejlepší čas. Podle toho byl týmům udělen počet bodů. Po zhodnocení výsledků jsme na tom takto: Medojedům a Hunterům zbývají 2 políčka do konce, na záda jim dýchají bílí, pak červení a na konec tmavě modří. Na oběd byly špagety po italsku (vezeme domů pár zásahů omáčkou…)
Je to tady. Odpoledne se vydáváme hledat Srdce ostrova. Po ostrově jsou rozmístěné barevné krystaly. Každý kmen dostává mapu ostrova, jejich úkolem je zakreslit do mapy přesnou polohu všech krystalů + jejich barvu. Jakmile všechny našli, běželi na místo kmenové rady, kde dostali nápovědu „každá barva se tam objevila dvakrát – co je tedy třeba udělat, když známe jejich přesnou polohu, abychom zjistili, kde je“ … vždy byl v kmeni někdo, kdo přišel na to, že je třeba stejné barvy krystalů navzájem na mapě propojit a tam, kde se všechny čáry protnou, tam se Srdce nachází!
Jako první doběhli červení, na krystalovou hádanku ihned přišli a vydali se na místo protnutí spojnic. Dlouho nic nemohli najít a bloudili, než je dostihl kmen Medojedů (oslabeného to odpoledne na pouhých 5 členů kvůli únavě z náročného programu), ti se rozhodli prozkoumat místo, kam si Šelmy netroufly – tajemné tropické podkroví. A tam bylo! Artefakt jsme poté odeslali režisérovi Draconymu. O chvíli později a dalším zpívání jsme zachytili telegramovou zprávu. Režisér je spokojen, příslibem zisku nesmírné síly opojen, gratuluje vítězům a dává pokyn do přístavů, aby k našemu ostrovu vypluly lodě a trajekty, vyrazily autobusy a odletěly letadla a vrtulníky. Jsme přešťastni, ovšem máme smíšené pocity a hořkou pachuť z toho, co se s naším ostrovem bez jeho Srdce stane – co opustilo svůj domov, začala totiž velká bouřka a přívalové deště. Musíme brát ale vše postupně a dnešní večer, poslední v divokém tropickém ráji, je věnován oslavě našeho vítězství a naději v brzký návrat domů. Až do večerky se tančilo (Just Dance a písničky na přání) a zpívalo. Koncertní sbor měl prodlouženou večerku a mohl se veselit o trochu déle než naši mladší kamarádi. Připravili si překvapení pro paní sbormistryni a vlastnoručně vytvořili Memory Book Coloreton ze všech zážitků od doby, co je převzala. Je to kronika na pokračování, každý z nich tam paní učitelce taky napsal osobní vzkaz. Děti dojaly Silvi k slzám, a jak plakala paní učitelka, plakali pak všichni! Dojemnou chvíli pak zakončili mnohohlasým a capella zpěvem Dobrú noc má milá.

Další den (den odjezdu) jsme museli ještě před snídaní odevzdat povlečení. Od 9:00 se zpívalo – zopakovali jsme všechno, co jsme se za týden naučili – jak společně, tak samostatně. Od ještě před obědem byla potřeba vyřešit 2 důležité věci – závěrečné zkoušky těch, kteří celý týden nově zkoušeli s koncertním sborem a také vyhlášení celotáborové hry. Survivorem Coloreton se stává tým Medojedů (tyrkysoví) v čele s Kačkou! Pro všechny ale bylo připravené překvapení. Celý týden všichni touží a tajně tyrkysovým závidí jejich vybojované kšiltovky. Na konci celého vyhlášení je tedy dostali úplně všichni a k tomu pak ještě každý placku se znakem svého kmene na památku. Rozdaly se diplomy za záchranu ostrova a také nějaké zvláštní ceny za mimořádné výkony během pobytu na Ostrově.
Na oběd byla svíčková s knedlíkem a po něm jsme měli ještě důležitou schůzku v aule. Nové posily řad Koncertního sboru totiž budou pasovány na právoplatné členky KS Coloreton s právem nosit už MODROU sukni. Karolína, Berenika i Julie zvládly závěrečné zkoušky, a tak byly slavnostně pasovány.
Pak už jen pobalit celý tábor a hurá domů!
Přejeme Vám krásný srpen a na všechny děti se budeme těšit na viděnou v září!

5. Den

Ráno jsme se rozloučili s panem dirigentem Patrikem a po snídani měl každý sbor oddělené rozezpívání, ale následné zpívání koled bylo společné.
Dopoledne ostrov testoval týmovou spolupráci a mrštnost. Každý si v minulých dnech vyrobil svůj malý kmenový totem (vizte foto níže). V dnešní dopolední disciplíně se běhala štafeta a následně musel celý kmen z totemů sestavit pyramidu. Pak se celý tým musel protáhnout obručí – nejdříve mohli prostupovat obručí tak, že jeden držel hula hop a celý tým jím prošel. Ale pak přišlo ztížení – kmen musel stát v řadě a obruč se musela přesunout z jedné strany na druhou. Pro vítězný tým byla přichystaná hlavní cena. Ovšem fialoví a červení měli stejný počet bodů, chystal se tedy rozstřel mezi dvěma kmeny. Kdo dříve uběhl dráhu plácací štafety, stal se vítězem. Boj to byl napínavý, až nervydrásající! O 3 vteřiny zvítězil tým fialových Hunterů (což způsobilo pár ukápnutých slz na straně červených) a vítězný tým si vysloužil výlet do obchodu pro zásoby potravin pro svůj kmen! Po obědě se tedy Hunteři vydali na ozdravnou procházku mimo vyznačený ostrov v doprovodu paní doktorky a paní sbormistryně. Děti si mohly pořídit například nanuky – ke kterým během pobytu přístup nemají.
Dnes bylo venku 31°C , a tak se týmy utkaly ve vodní bitvě o ochranu svých totemů. Jako zbraň měl každý z nich malý balonek napuštěný vodou jako střelu. Cílem je ukrást co nejvíc cizích totemů a zároveň bránit ten svůj. Kdo dostal zásah vodou, šel z kola ven, a tak byl tým oslaben o člena. Odměnou pro vítězný tým (kromě bodů) byla možnost neúčastnit se další den rozcvičky. To byl boj! Ale dnes planety přály fialovým, ti se totiž stali vítězi i této výzvy. Odpoledne nám taky odjela slečna/paní vedoucí Lucka, rozloučili jsme se s ní a běželi na sborovou zkoušku.
Před i po večeři se zpívalo. Ale protože Anička Husáková dnes slaví své 12. narozeniny, ještě jsme jí písničkou popřáli. Dostala od sboru dárek – potravinu, která je jejímu srdci nejbližší. (zdravíme rodiče, teď už Anička nehladoví!) Paní sbormistryně dala dětem nové noty k novému muzikálu (úvodní chytlavou písničku si teď už dva dny všichni zpívají po chodbách… i když nemusí, pozn. redakce) Přípravný sbor dostal dřívější večerku, Koncertní sbor se ještě seznamoval se zbytkem příběhu a se všemi písněmi z muzikálu. Nakonec vícehlasé Dobrú noc má milá a rozešli jsme se do svých chýší.

4. Den

Dnes se o ranní budíček a rozcvičku postarali červení. Vše proběhlo hladce. Po snídani však nebylo rozezpívání. Nad ostrovem proletěl vrtulník, který po celém areálu poztrácel zlaté mince. Režisér se rozhodl udělat tuto výzvu zajímavější, a tak vítěznému týmu přichystal speciální cenu – kšiltovky! (vizte na fotkách :) ) Byl to boj! Kšiltovky si nakonec vybojovali tyrkysoví, kteří našli nejvíce mincí ze všech. Pak už proběhla sborová zkouška – tentokrát sbory zpívaly dohromady. Máme v plánu totiž společné vánoční zpívání koled ve vícehlasých úpravách, a tak dnes všechny děti nově umí koledy Já malý přicházím, Půjdeme do Betléma, Co sa stalo, přihodilo na horách. Po obědě měli všichni čas na secvičení scének a dodělávání totemů v dílně. Koncertní sbor ještě stihl novou lidovou píseň Zahrajte ně husličky a před večeří se k nim připojili mladší zpěváci a přidali do repertoáru další koledu. Po večeři to začalo ve všech kmenech vřít. Blížila se hodina H, všechny náčelnice vzaly úkol s předvedením scének absolutně vážně a zodpovědně. I když domluva byla občas složitá, všichni se dopracovali k výsledku. Předvedlo se nám 5 různých žánrů.
Večer zahájili tyrkysoví Medojedi. Vylosovali si žánr opera, což vzali vážně v celé interpretaci svého vážného operního příběhu „rodina jede na čundr“. Opera obsahovala árie i recitativy, dokonce měla i vlastní chór, který posouval děj! Kmen poprosil o spolupráci pana dirigenta Patrika, který si také ve scénce zahrál, a to roli orchestru. Vždy doprovodil chór při jeho pěveckém vyprávění příběhu. Vojta Bartáček exceloval v roli dědečka, Andulka Lahodová zas v roli slečny věčně koukající do telefonu a na instagram.
Fialoví Hunteři si připravili žánr televizní soutěž. Protože měli také vylosované slovo „manželka“, to se muselo ve scénce objevit, pojmenovali svou smyšlenou TV soutěž „Moje manželka to dokáže“. Majda Blachutová se ujala role moderátorky pořadu, sami dokonce předtočili i reklamní vsuvku na kofolu (neumí vaše manželka řídit? .. Když ji miluješ, není co řešit!) , která se promítla na plátno za naše herce. Isabela s Hugem ztvárnili manželský pár se všemi stereotypy, jaké si jen dokážeme představit.
Bílí a jejich teleshopping pobavil jak mladší, tak starší diváky. Dorka se předvedla v roli chlapa, který přišel z těžké práce domů a kouká na televizi, kde všechno komentuje a přepíná kanály, Nikolka v roli přesvědčivé moderátorky teleshoppingu, Kristina jako milovník v romantickém filmu či manžel ve Výměně manželek – všechny role měl kmen promyšlené, dávaly v příběhu smysl a ještě je děti báječně zahrály!
Tragikomedii zahráli modří Jedovatí syčácii. Na letišti při dovolené dojde k záměně kufrů s párem nájemných zabijáků. Nejvýraznější postavu hrála Vicky Rowland, to jsme si jistí na 100 plus jedno procento (jak ve scénce zaznělo, pozn. redakce) a Mína, která ztvárnila roli mrtvé dívky, která vypadla cestovatelkám z onoho inkriminovaného kufru.
Na závěr červené Divoké šelmy se sitcomem na styl populárního seriálu F R I E N D S (Přátelé). Kira se představila v roli režiséra, který organizoval casting, Martin si zahrál modelku, která následně skončila jako kameramanka. Cilka v castingu zazářila v roli matky samoživitelky, která se ucházela o roli, ale měla s sebou svou malou dceru (tu přesvědčivě zahrála Matylda). Hlavní roli v příběhu nakonec dostalo právě malé dítě matky samoživitelky.
Jsme na všechny kmeny velmi hrdí, jak se se zadáním poprali. Všichni jsme se velmi bavili. Níže se můžete pokochat fotografiemi. Děkujeme za krásné pohledy, které nám každý den chodí!

3. Den

Prosluněné ráno vyzývalo k rozcvičce venku. Naši zpěváci na to však měli jiný názor a zmateně postávali na chodbě. Jedovatí syčáci, kteří měli ráno na starost, se nijak neměli k organizaci své rozcvičky, a tak nastal menší zmatek, který šla urovnávat paní doktorka, aby rozcvička vůbec mohla proběhnout.
Po snídani měl každý sbor tentokrát své vlastní rozezpívání. Přípravný sbor pokračoval v učení se Pavouka Petra (jsme v půlce). Koncertní sbor za dopoledne zvládnul další 3 koledy do vánočního repertoáru a před obědem jsme zkoušeli po hlasech povinnou skladbu na listopadovou soutěž. Mezitím mladší soukmenovníci sbírali body pro své týmy. Za úkol měli postavit puzzle z dřívek, dráhu s pavučinami a chození po visutém laně.
Během poledne doplul zbytek naší posádky. Přijela Anička Hejnová, nová posila Přípravného sboru, Máří a Cilka ze sboru Koncertního. Nyní jsme kompletní!
Na oběd byla rýže s omáčkou a potom zasloužený odpolední klid. Následovaly kmenové aktivity.
Jelikož některé naše mladší děti se zatím od začátku pobytu na ostrově nepotkaly s hřebenem, musela produkce naší show zasáhnout. Starší členové kmenů měli za úkol na čas (a taky na estetično) uplést francouzské copky svým mladším kamarádům. Paní sbormistryně nasadila metodu „Master Chef“ – názorně účes předvedla, slovně okomentovala postup, ukázala výsledek. Pak byla řada na našich zpěvačkách. Hodnotil se dokončený produkt, a celkový umělecký dojem.
Na části ostrova, kde se právě nacházíme, žije spousta motýlů různých velikostí. Našim úkolem je všechny najít. Každý z nich má jinou hodnotu: čím menší je motýl, tím větší hodnotu má. Cestou ale číhají predátoři, kteří si za chycení soutěžících vyberou cenu v motýlech. Soutěžící musí proto dávat pozor nejen na to, kde jsou motýlci schovaní, ale také na to, aby je žádný z predátorů nechytil. Svačina na posilněnou a pak hurá zpívat! Všechno, co jsme se dnes naučili, se zopakovalo na večerní zkoušce. Následovala večeře a po ní losování. Náčelníci losovali žánr scénky, slova a předměty, které se ve scénce musí objevit. Scénky budou předvedeny při zítřejší večerní kmenové radě. Pak měly kmeny možnost na svých scénkách pracovat, brainstormovat, nacvičovat. Ale postupně se také střídají v naší dílně, kde si každý vyrábí svůj vlastní kmenový totem. Zatím Medojedi a Šelmy smrti. Zítra se v dílně prostřídají i ostatní.
Taky nám došla pošta od našich milých! Moc Vám máváme do Prahy! Jako každý den zakončíme večer společným zpíváním písničky Dobrú noc má milá. :)

2. Den

Od rána prší, a tak Medojedi, kteří dnes mají na starost budíček a rozcvičku, improvizovaně přesouvají ranní rozpohybování dovnitř do sálu. Majda S., Andulka L. a Kačka vedou rozcvičku zkušeně, netrvá příliš dlouho, ale dostatečné protažení nechybělo. Po snídani se oba sbory společně sešly na rozezpívání. Před zpěvem jsme museli vyřídit ještě důležitou věc – Amélie dnes slaví své 8. narozeniny! Postoupila nově z Coloretoňat do Přípravného sboru, je to její první sborové soustředění. Působí ale absolutně profesionálně, jako by soustředění byl její denní chleba. Všichni jsme Amélce zazpívali a ona dostala dárek zaslaný tajnou poštou. Následně Přípravný sbor odešel do své učebny s paní sbormistryní, Koncertní sbor pracoval s Aničkou Lahodovou a s Igorem Karpilovským – panem dirigentem, který nám přijel na první 2 dny vypomoct s nácvikem. Přípravka se naučila novou skladbu a rovnou v cizím jazyce – v baskičtině! O vzduchu, o vodě i s pohybem! Za dopoledne nacvičeno. Koncertní sbor si dal od Vánoc malou pauzu a začal novou lidovku – slovenskou Tancuj, tancuj.
Hroši (vedoucí – to jsme my :) ) přijali telegram od režiséra Draconyho. Každý kmen dostal indície, kde by mohla mapa ostrova být. Např. „Domečky pro kabátky a botičky“ – na každém z míst byl ale jen kus mapy. Dali jsme je tedy dohromady a vznikla nám celá mapa ostrova (naleznete na obrázku níže, pozn. redakce) Kmeny si také navrhovaly své totemy.
Koncertní sbor ještě před obědem zvládl koledu Jak jsi krásné neviňátko ve trojhlase a malí pokračovali v kmenových aktivitách. Tentokrát měli vědomostní aktivity – zvířecí kvíz. Všichni kvíz zvládli na 15 bodů z celkových 16! Pohybové aktivity také nechyběly – mladší členové všech kmenů museli dokázat svou mrštnost a rychlost. Na čas se měli protáhnout obručí. Nejrychlejší a nejmrštnější byl tým červených, a tak za aktivitu dostal největší počet bodů. Na oběd byla rajská s knedlíkem a pak zasloužený odpolední klid. Koncertní sbor opět zpívá a máme koledu Aj co to nového, Jak jsi krásné neviňátko, opakujeme Hej Vánoce a dáváme dohromady další úpravu Otmara Máchy – Při Vánoci dlouhý noci. Jedeme jako draci!
Odpoledne dokonce zvládáme pracovat na lidovce Hlavička mě bolí v úpravě Tomáše Stančeka. Ten s námi letos nemohl do Hoštic odcestovat – máváme mu do Litomyšle, kde letos diriguje projekt EMCOS 2024 (srdečně zve na koncert v Betlémské kapli 3. srpna!! :) )
Odpoledne vysvitlo sluníčko, a tak mladší osazenstvo neváhalo, vytáhlo křídy a malovalo na chodníky. Před večeří je ale také čekala sborová zkouška. Ani Přípravný sbor ale neminula odpolední sborová zkouška, která pro ně byla vánoční. A protože jim to šlo opravdu krásně, přizvali jsme si na pomoc Aničku a rozdělili jsme se na dva hlasy! Máme totiž dvojhlasou skladbu Pavouk Petr. Po večeři Koncertní sbor zpíval, rekapituloval všechno, co se stačil naučit – a že toho není málo!
Večerní program se nesl ve znamení stmelování kmenů – hádání slov pomocí pantomimy.
Ke konci programu přijel pan dirigent Patrik Buchta, který plynule vystřídal Igora, který už musel odjet. Nakonec jsme si zazpívali Dobrú noc má milá a rozešli se do pokojů.
Dobrú noc i Vám, naši milí!

  1. Den

Do Hoštic dorazily sbory bez potíží, ve zdraví a v pořádku. Po hromadném ubytování se některé nejstarší členky Přípravného sboru zúčastnily postupových přijímacích zkoušek do sboru Koncertního. Julie, Karolína a Berenika se po domluvě se sbormistryní zkusí tento týden soustředit v řadách Koncertního sboru. Prozatím pro toto soustředění. Ještě je čeká závěrečná zkouška :) Po večeři jsme se seznamovali v jednotlivých sborech. Mladší děti se seznamovaly navzájem, větší děti se seznamovaly s novou skladbou Hej Vánoce dlouhý noce od Otmara Máchy. Život sborového zpěváka je náročný – Vánoce vždy připravujeme už od července, takže zatímco venku peče sluníčko na 31 stupňů Celsia, z oken naší prostorné auly se ozývá „…hej, hej, koleda!“
Po večeři následovalo osobní volno, Koncertní sbor si rovnal noty do svých složek a přišel večerní program.
Ostrov talentů!
Účastníci byli seznámeni s účastí v reality show Ostrov talentů, na který všichni připluli, aby ukázali svůj talent. Večerem provázely vítězky předchozího ročníku, proto vše bylo v náležité nazdobené parádě. Ovšem v momentě, kdy skončilo úvodní video, naše vysílání bylo přerušeno a ozvalo se šílené bzučení. Režisér naší show Richard Dracony ukradl vysílání a předělal náš Ostrov talentů a Ostrov přežití – SURVIVOR COLORETON. Dokud mu nenajdeme srdce ostrova, nepustí nás domů, jsme zde všichni uvězněni. Rozdělil všechny do kmenů, každému určil barvu a zvíře. Po tom, co si každý našel své jméno u barvičky, se kmeny sešly dohromady a vymýšlely si název a pokřik. Ten bude chtít režisér slyšet před každým bojem. Vůbec nevíme, kudy se vydat… ale třeba během neděle vyvstane odněkud mapa, podle které bychom se mohli vydat hledat první vodítka k srdci ostrova, které když vítězný tým předá režisérovi, budou jeho členové volní (a snad pomůžou i ostatním kmenům).
Názvy, náčelníky i pokřiky máme!
Červení se znakem tygra v čele s Kirou: Šelmy smrti
Modří se znakem kobry v čele s Vicky: Jedovatí syčáci
Tyrkysoví se znakem medvěda v čele s Kačkou: Medojedi
Bílí se znakem škorpióna v čele s Kristinou: Nezastavitelní štíři
Fialoví se znakem žraloka v čele s Majdou B.: Hunteři